Sucho
Sucho
Sucho je přírodní jev způsobený nedostatkem atmosférických srážek, který vede k poklesu množství vody v různých částech hydrologického cyklu. Sucho a nedostatek vody způsobují hospodářské ztráty v odvětvích využívajících vodu. Mohou mít environmentální dopady na biologickou rozmanitost, jakost vody, zhoršování stavu vodních útvarů, úbytek mokřadů, erozi půdy, degradaci a dezertifikaci půdy.
Sucho se projevuje nedostatkem srážkové vody, podzemní vody anebo jejich kombinací. Jeho důsledkem dochází k odumírání rostlinstva v zasažené oblasti a k úhynu živočichů, či ke zhroucení celého ekosystému. V moderní době je sucho rovněž problémem zemědělců, kteří vlivem nedostatku srážek v určitém časovém období nemají dostatek vody k zavlažování hospodářských rostlin.
(zdroj: WIKI)
Hodnocení velikosti sucha
Pro vyhodnocení velikosti projevů sucha se používají nejčastěji indikátory:
- SPEI - Standardizovaný srážkový evapotranspirační index
- POVI - Indikátor hydrologického sucha – povrchové vody
- PZVI - Indikátor podzemních vod
- AWR – Relativní nasycení kořenové vrstvy v půdním profilu do hloubky 100 cm
- AWR1 - Relativní nasycení povrchové části půdního profilu do hloubky 40 cm
- PDSI - Palmerův index intenzity sucha a ZIND - Palmerův Z-index
- Fdmed a FDp90 - nebezpečí požárů
- POWB - potenciální (základní) vláhová bilance travního porostu
- AWC - modelová vlhkost půdy v profilu 0 – 100 cm pod trávníkem
Více se o indikátorech dočtete například na webu: http://stavsucha.cz/about-indicators/
Plán pro zvládání sucha a stavu nedostatku vody
Na základě znění novely č. 544/2020 zákona č. 254/2001 Sb. byl pro území Libereckého kraje zpracován tzv. „Plán pro zvládání sucha a stavu nedostatku vody pro území Libereckého kraje".
Druhy sucha
Podle převažujících projevů dělíme sucho na
- meteorologické (záporná odchylka srážek od normálního stavu za určité časového období)
- zemědělské (půdní sucho projevující se nedostatkem vláhy pro plodiny)
- hydrologické (snížení hladin vodních toků a vodních ploch)
- socioekonomické (projevy dopadů sucha na kvalitu života)
Prvotní příčinou všech typů sucha je nedostatek srážek. Na počátku je sucho meteorologické, další typy sucha nastávají s různě velkým zpožděním.
Klimatické sucho
Klimatické sucho je definováno srovnáním srážkových poměrů aktuálního období k dlouhodobému období. Při hodnocení klimatického sucha se zohledňuje velikost srážkového deficitu (t.j. rozdílu mezi množstvím aktuálně spadlých srážek a jejich dlouhodobým průměrem za časové období) a časového rozložení srážek.
Klimatické sucho se nejčastěji popisuje srovnávací analýzou hodnot vybraných klimatických prvků (srážek a výparu, resp. evapotranspirace) dosažených v aktuálním období a v dlouhodobém průměru.
Půdní sucho
Trvající sucho klimatické způsobuje nedostatek vody ve svrchních částech půdního horizontu, tedy i v kořenové vrstvě půdního profilu. Půdní sucho pak způsobuje poruchy ve vodním režimu zemědělských plodin i volně rostoucích rostlin.
Hodnoty půdní vlhkosti jsou zjišťovány pomocí stanic s přímým měřením vlhkosti půdy a doplňovány modelově vypočtenými hodnotami.
Zemědělské sucho
Půdní sucho je základním předpokladem vzniku sucha zemědělského. Jde o přenesení situace půdního sucha do zemědělské praxe.Dopady zemědělského sucha jsou ovlivněny: nedostatkem vody v půdě, stavem porostů, odolností jednotlivých odrůd vůči suchu, způsobem zpracování půdy, kvalitou zemědělských strojů, využíváním závlah atd.
Hydrologické sucho
Vzniká následkem déletrvajícího nedostatku srážek. Projevuje se jako nedostatek zdrojů povrchových a podzemních vod.
Nedostatek povrchových vod se vyhodnocuje velikostí průtoků ve vodních tocích, výškou hladiny vodních ploch, výškou hladiny ve vrtech a vydatnosti pramenů.
Hydrologické sucho v povrchových tocích je definováno hodnotou tzv. 355denního průtoku (Q355), stanoveného za referenční období 1981–2010. Jedná se o průtok, který je v dlouhodobém průměru dosažen či překročen po 355 dní v roce.
Ve zdrojích podzemních vod se nedostatek projevuje se zpožděním v závislosti na schopnostech hornin, hloubce zvodnělé vrstvy (zvodně)
Stav sucha v podzemních vodách je definován pomocí pravděpodobnosti výskytu dané hladiny ve vrtu v daném kalendářním měsíci.
Stav sucha je charakterizován třemi kategoriemi závažnosti podle pravděpodobnosti výskytu odvozené za referenční období 1981–2010. Jako mírné sucho jsou označeny stavy pod hodnotou spodního kvartilu (tj. pravděpodobnosti překročení 75–85 %, silné sucho je hodnoceno jako pravděpodobnost překročení 85–95 % a jako mimořádné sucho jsou označeny stavy, které odpovídají nejnižším 5 % historických pozorování (tj. pravděpodobnost překročení 95%).